Jaroslav Seifert – Třetí noc

Zlověstná noc, kdy naše zdi se chvěly
pod třeskem pum, kdy záře požárů
nám naše město v popel obracely,
chtělo se nám už zpívat o jaru.

Je k ránu již a úsvit plaší stíny
a město čeká, úzkost ve zdech svých,
víc nežli růže krve kalužiny,
víc nežli píseň je sten raněných.

Muži a chlapci, co jste dali městu,
to bude věčně s tímto městem stát.
Co bylo krásy v prostém vašem gestu:
zdvihnouti pušku a jít bojovat.

A úder, úder pěsti neurvalé
Nutí nás k tvrdé odvetě.
Vstoupil jste v krásné město, generále,
a pro nás nejkrásnější na světě.