Na letošním kulatém 80. výročí vítězství Sovětského svazu nad fašismem se názorně ukazuje, kdo za koho kope. Zde přichází na mysl píseň Dresy skupiny Elán (https://youtu.be/AFSBXJe1z5k?si=8g1EGo6yGUmfBjFE). V souvislosti s tím si nyní položme několik otázek.
Proč jsou ničeny pomníky připomínající zásluhy a přínos Rudé armády k vítězství nad fašismem? Kdo tyto pomníky odstraňuje? Proč jsou přejmenovávány názvy ulic? Komu dnes vadí ten fakt, že Sovětský svaz za obrovských obětí a nezměrného úsilí nakonec nad světovým fašismem v roce 1945 zvítězil? Ptejme se, proč to tehdejší vítězství dnes někomu vadí a nepřeje si ho připomínat?
Abychom našli odpovědi na uvedené otázky, vezmeme si na pomoc kategorizaci resp. analytický nástroj z Koncepce Obecné Bezpečnosti (KOB), který se nazývá priority zobecněných prostředků nebo zbraní řízení. Jde o určitou klasifikaci, roztřídění prostředků, skrze které jsou řízeny společenské systémy.
Koncepce Obecné Bezpečnosti vychází ze základního poznatku:
Vesmír a vše v něm sestává z do sebe hierarchicky vložených procesů řízení nebo samořízení.
Pokud se na Svět díváme touto optikou, je i společnost jako určitá komponenta systému Vesmír řízeným procesem. A nyní, co je to řízení? Řízení je velmi zjednodušeně řečeno proces stanovování cílů a jejich dosahování praktickou činností. Každý proces řízení směřuje k nějakému cíli. Řízení bez cíle není možné. Celkově nejobjemnějším procesem je Bůh. Koncepce Obecné Bezpečnosti pro Boha z pohledu teorie řízení zavádí pojem Hierarchicky nejvyšší řízení někdy také Hierarchicky nejobjemnější řízení. Vše se odehrává v Bohu a nic mimo něj. To vše uvádím pro dokreslení kategorizace priorit zobecněných prostředků/zbraní řízení. A o co tedy jde?
Rovnou si jednotlivé priority představme:
- Světonázorová priorita – Z pohledu řízení společnosti spočívá podstata této priority ve výběru cílového uspořádání společnosti. Zda je cílem spravedlivá společnost nebo společnost, v níž se záměrně udržují nějaké formy nespravedlnosti, např. parazitismus jedněch na práci druhých. Nebo když se kultivují a udržují nelidské režimy psychiky (zvíře, zombí-biorobot, démon, zvrácenost do nepřirozenosti). Naopak pokud se zvolí za cíl spravedlivá společnost, tak se všemi prostředky podporuje rozvoj člověka (lidský režim psychiky) tak, aby se všichni stali lidmi a do maxima se rozvinul genetický potenciál všech nepodmíněně. Já-centrismus verzus mozaikové boho-centrické vidění a chápání světa.
- Chronologická priorita – Zde přichází do úvahy obraz dějinného procesu, jeho výklad v současnosti. Vztah k památkám a výsledkům dějinného procesu. Jde o určitý souhrn toho, jakým způsobem se procesy odehrály. Informace kronikářského charakteru. Ve smyslu tehdy a tehdy provedl ten to a to, z toho a onoho důvodu. Interpretace dějinného procesu na určité dostatečné úrovni. Protože popsat vše do nejmenšího detailu není možné. Na druhou stranu rozlišit ty podstatné algoritmy a jejich nositele ať již individuální nebo skupinové lze. A dospět tím k jistému adekvátnímu obrazu dějinného procesu také lze.
- Faktologická priorita – Obsahuje veškeré znalosti různých vědních oborů přírodních i humanitních. Do této oblasti spadají i veškeré ideologie ve smyslu společenského uspořádání jako jsou např. marxismus, demokracie, apod. také sem patří všechny věrouky náboženských kultů.
- Ekonomická priorita – To je vše, co se týká spotřebně-výrobních procesů zejména pak v propojení na mezně zobecněný nástroj v podobě peněz. Tato složka definuje pravidla a informační moduly vzhledem k ekonomickým spotřebně-výrobním procesům. Zajišťuje jejich organizaci a podmínky, definuje a upravuje vztahy mezi jednotlivými objekty.
- Genetická priorita – Vlivový prostředek s dopadem na tělesnou schránku jednotlivců, z nichž společnost sestává. Sem spadají potraviny, léky, kvalita ovzduší. Jde již o velmi materiální propojení členů společnosti s okolitým prostředím a dopady tohoto prostředí na fyzické schránky jedinců. Zde se mají na mysli i různorodé drogy a omamné látky, očkovací a jiné umělé kampaně mající za cíl poničit zejména genetický potenciál členů společnosti.
- Silová priorita – Prostředek řízení, který již využívá hrubé síly k tomu, aby dosáhl cíle při řízení společnosti. Sem spadají války různého typu a jiné formy násilí včetně barevných revolucí a jiných převratů. Z hlediska prostředků jde o různorodé zbraně, které ničí nebo mrzačí životy a materiálně-technické statky.
Tolik stručné shrnutí významu jednotlivých priorit zobecněných prostředků nebo zbraní řízení společnosti. Kdy jde o prostředky a kdy o zbraně? Když jsou vlivové nástroje použity dovnitř systému, tak se jedná o prostředky. A když jsou vlivové nástroje použity vně systému vůči jinému systému, tak se jedná o zbraně. Takže například, vede-li západní nadnárodní mafie likvidační očkovací kampaň vůči svým lidem, pak jde o použití prostředku na 5. prioritě proti vlastním občanům. A pokud západní staronoví architekti světových konfliktů vyzbrojí nějakou zemi a vyprovokují konflikt se sousední zemí té vyzbrojené země, pak se jedná o použití zbraní na 6. prioritě zobecněných prostředků řízení.
V zásadě se dá říci, že kvalita vyššího prostředku z hlediska priority (1. nejvyšší a 6. nejnižší) předurčuje kvalitu všech nižších priorit. Také čím větší pravdověrnost na vyšší prioritě, tím snadnější, plynulejší a rozvojovější řízení na nižších prioritách. To znamená, že pokud se vyskytují na nejvyšší 1. světonázorové prioritě chyby, tak tyto se nutně projeví i v nižších prioritách. Naopak, pokud na nejvyšší světonázorové prioritě je vše stabilně v pořádku, v souladu s Hierachicky nejobjemnějším řízením, tak i na nižších prioritách panuje harmonie a snadněji se odstraňují případné objevující se probémy. Také je zde možné identifikovat působnost z hlediska času. Principy ze světonázorové úrovně působí dlouhodobě napříč generacemi, zatímco použití přímé síly na silové 6. prioritě je svou účinností velmi krátokodobé a také nákladné tedy značně neefektivní. Typicky ten proces řízení ve společnosti probíhá tak, že čím horší kvalita na světonázorové úrovni, tím vyšší tendence k použití síly, ať již dovnitř, tak ven k zajištění dosahování cílů řízení.
Vraťme se ale k tématu článku a otázkám uvedeným na jeho začátku. Máme zde významné kulaté výročí osvobození nejen Československa, ale de facto celého světa od fašismu a hrozby jeho rozšíření po celé Zemi. Povšimněme si, jak na tuto událost kdo pohlíží. Oficiální struktury napříč oblastmi (politici, média, běžný občan podléhající působení sdělovacích prostředků a vzdělávacího systému, velký byznys) toto výročí opomíjejí, nezmiňují a zlehčují jeho význam. Proč? Vadí jim snad ten fakt, že to byl Sovětský svaz a jeho lid, který vyhrál boj s fašismem? Zřejmě ano. Protože jsou to právě oni, kdo systematicky vymazávají připomínky toho vítězství. Jde o jednoznačné zkreslování obrazu dějinného procesu.
Jak můžeme tento postup převracení a překreslování dějinného obrazu interpretovat pomocí nástroje priorit zobecněných prostředků řízení? Jak naznačuje název článku, nabízí se využít druhé nejvyšší priority zobecněných prostředků řízení společnosti – chronologické. Co konkrétně vyplývá z manipulace s dějinným obrazem?
Za prvé, lež a zkreslení v dějinném obraze prezentovaném a předkládaném občanům působí tomu, kdo ty lži nekriticky přijímá, konflikt v psychice, který minimálně otevírá prostor pro přijetí dalších lží. Tomuto principu bychom mohli říkat tzv. otvírák psychiky pro vkládání lží. Samozřejmě, že lží naplněná psychika nemá problém do sebe absorbovat další lži. Zatímco pravdověrná psychika odolávající nekritickému přijmu lživých obrazů je obecně vůči nim imunní a dokáže je celkem spolehlivě rozeznat a ignorovat. Pravdivý obrázek je stabilní, stejně tak jako pravda sama.
Za druhé. Typicky lež maskuje nějaký zločin. Tedy pokud se někdo snaží manipulovat minulostí, tím jak se věci v minulosti odehrály, je velmi pravděpodobné, že se snaží zakrýt nějaký svůj tehdejší zločin. A je to o to horší, že velmi pravděpodobně se pokouší zakrýt a znemožnit odhalení nějakého svého v současnosti chystaného zločinu, který má podobný charakter jako ten minulý. Toho jsme v současnosti právě očitými svědky. Kdy staronoví architekti světového pořádku a všech světových konfliktů se opět pokouší rozehrát scénář rozšíření fašismu po celé Zemi. Na jehož počátku, jako již po několikáté, stojí nelehký úkol likvidace Ruska. Zde možno sledovat opět další důvod k ignorování výročí ze strany oficiálních struktur většiny zemí kolektivního západu. Tento důvod spočívá v tom, že se jim nehodí připomínat tehdejší vítězství Sovětského svazu, v situaci, kdy se proti němu chystá a probíhá další otevřená kampaň na 6. prioritě.
Za třetí, celá manipulace dějinami vzhledem k vítěství Sovětského svazu má i další cíl. Tím je znemožnění lidem rozeznat podmínky vzniku konfliktu. Protože součástí přípravy horké války jsou v podstatě dvě věci.
- výroba zbraní
- výcvik obsluhy zbraní (vyroba vojáků)
Rozject výrobu zbraní není pro světového architekta vůbec žádný problém, protože všechny podniky a firmy se nachází v jeho rukou. Je to otázka strukturního přímého řízení. Horší je to s vojáky, kteří mají jít ten světový fašismus vybojovat. To už je těžší úkol. Tady je potřeba dlouhodobější práce vyplachování mozků od útlého věku přes vzdělávací systém. Pak výplach aktuální veřejné mínky přes oficiální média. Tady už se využívá i bezstrukturní řízení. Kultivace nenávisti vůči objektu, který má být napaden. Šíření strachu a pomluv všeho druhu. Velmi důležitou složkou je degradace obyvatelstva zejména pak v poslední fázi jeho ekonomické situace a to především využitím nástroje hyperinflace. To všechno je příprava psychik obyčejných občanů na radikalizaci a vstup do scénáře: Vezmu pušku a jdu střílet na toho, na koho mi ukážou.
Takže tento důsledek zfalšovaných děj je opravdu zásadní a odpovídá známému pořekadlu:
Ten, kdo se neponaučí z minulosti, je odsouzen si ji zopakovat.
Tedy připomínat a udržovat pravdivý obraz o minulosti vede k tomu, že lidé včas rozeznají signály a tendence k opakování nějakého chybného a nebezpečného scénáře a vyvarují se do něho vstoupit. Přesně v této situaci se nyní 80 let po konci 2. svetové války (jak píše wikipedie – nejničivějšího konfliktu v dějinách lidstva) nacházíme. A proto je obzvláště důležité se letos k tomuto výročí postavit čelem a aktivně se zúčastnit akcí, které připomínají skutečného vítěze tehdejšího souboje s fašismem a tím byl lid Sovětského svazu v čele s Rudou armádou, samozřejmě i za přispějí dalších armád a odbojů z osvobozovaných zemí.
Je tu další otázka. Komu to vítězství vadí a proč? A proč on usiluje o nepravdověrnost na druhé prioritě? Tady se dostáváme k přesahu k světonázorové první prioritě. Problém spočívá v tom, co již bylo výše naznačeno. Že západní davo-„elitarismus“ a jeho světonázorové zajištění je falešné. Jde o systém, který je v rozporu s Bohem, je konfliktní jak dovnitř, tak ven v mnoha ohledech. Jde o systém, v němž je hluboce zakořeněn princip povýšenosti a vyvolenosti někoho nad někým jiným, kde nosnou myšlenkou je prazatismus někoho na výsledcích práce někoho jiného. Systém, který se nevyhýbá použití síly k tomu, aby se udržel u moci. Systém, kterému nezáleží na plošném bezpodmínečném rozvoji všech bez výjimky. Nýbrž naopak kulitvuje pyramidu odstupňovaného vyvyšování se jednoho nad druhými. Neumožňuje bezpodmínečný rozvoj tvořivě poznávacích schopností všech členů společnosti. Naopak se snaží všemožnými manipulacemi šířit účelové lži a přeplňuje jimi vědomí obyčejných občanů.
Takto chybně založený společenský řád tzv. davo-„elitarismus“, musí ve finále čas od času sklouznout k nevybíravému použití síly jak vůči vlastním občanům tak i ven. A i na všech prioritách zobecněných prostředků řízení se potýká s disharmonií a hromadícími se chybami. A to je další velmi důležitá výzva. Odrazit se od analýzy na druhé prioritě a ponořit se do analýzy na první nejdůležitější prioritě – světonázorové. Začít tvořit lepší budoucnost – spravedlivou společnost – rozšířením pravdověrných znalostí o celku bytí, o způsobech řízení ve společnosti, ale i na úrovni jednotlivce, rodiny apod. Při řešení těchto úkolů se můžeme opřít o práce kolektivu autorů Vnitřního Prediktoru SSSR, které nesou souhrnný název Koncepce Obecné Bezpečnosti. Důležitou součástí těch materiálů je tzv. Dostatečně Všeobecná Teorie Řízení. Je již zřejmé, že studentů KOB se pohybuje v české kotlině celkem dost. Nastal čas pustit se do práce. Letošní oslavy a vzpomínkové akce k 80. výročí osvobozeení Československa nechť se stanou vstupním bodem do nové etapy obrození národa. Osobní setkání jsou jistě nutnou podmínkou dalšího postupu a proto využijme tuto příležitost a jak se říká: Pusťme se do díla!
Knihy a práce VP SSSR – Koncepce Obecné bezpečnosti: https://ksbzdroje.cz
Priority zobecněných prostředků řízení – Základy sociologie 2 (série knih Základy sociologie 1 až 6 je vhodným studijním materiálem, který obsahuje všechna základní východiska Koncepce Obecné Bezpečnosti): https://ksbzdroje.cz/download/zaklady-sociologie-svazek-2/?wpdmdl=348&refresh=680a9740c494f1745524544
Sledujte také pořady analytika V.V.Pjakina dostupné na Proudu národní hrdosti na telegramu, kde najdete i mnoho dalších insiprativních materiálů https://t.me/Proudnarodnihrdosti
Video objasňuje priority zobecněných prostředků řízení společnosti jak jsou využívány v prostředí davo-„elitarismu“ k jeho udržení ať již dovnitř nebo ven ve vztahu k ostatním kulturám https://youtu.be/WEINJQ6wd0Q?si=Rads3Qt6zwMToKwx