Ze seriálu televize Prima „Utajené příběhy českých dějin“ vybíráme zajímavé díly týkající se 2. světové války.
Utajené příběhy českých dějin I (8) – Mnichov před Mnichovem
Obsahem dílu jsou úvahy nad možností, že události Mnichova 1938 byly rozhodnuty a možná i naplánovány dávno předem, již v souvislosti s konferencí v Locarnu v roce 1925. Nejprve jsou vylíčeny okolnosti vzniku ČSR a formování její zahraniční politiky, včetně kuriózní zmínky o vyznamenání Mussoliniho Řádem bílého lva. Vysvětlení anglo-francouzského soupeření ve střední Evropě a Benešovy mylné sázky na Francii. Špatná orientace se stala zřejmou na locarnské konferenci, kde Německo garantovalo východní hranice Francie, nikoli však hranice malých, s Francií spřátelených států (ČSR, Polska). Beneš locarnský debakl své politiky nikdy nepřiznal, vazby na francouzské mocenské kruhy udržoval nadále až do hořkého konce. Pak následuje popis nového vzestupu Německa a prohlubující se beznadějnost postavení ČSR. Nakonec vyvstanou otázky, proč některé německé dokumenty, včetně mnichovské dohody samotné, vyznívají, jako by navazovaly na nějaká starší, ČSR akceptovaná ujednání. Existovala snad taková? A neměli bychom i o nich vědět pravdu?
Utajené příběhy českých dějin I (5) – Tajné a tajemné okolnosti atentátu na Heydricha
Tento díl je věnován známé události našich moderních dějin – atentátu na Heydricha a skupině Antropoid. Nastíníme nejasné okolnosti atentátu samého, v jejichž popisu se jednotliví autoři rozcházejí: počet atentátníků přítomných na místě, průběh atentátu, proč Gabčík nestřílel, průběh útěku. Dále následují otazníky kolem Heydrichovy hospitalizace a nejasné příčiny jeho smrti: dohady o záměrné otravě, a to buď lékaři, nebo bombou použitou parašutisty. Objeví se nedávno nalezená pitevní zpráva, která byla považována za ztracenou. Pořad se věnuje také dohadům o motivech a pozadí atentátu: činovníci zahraničního odboje nedávají jasnou odpověď, odkud vyšla iniciativa k akci a kdo k ní dal vlastně příkaz – prezident Beneš, plukovník Moravec, Britové? Mezi motivy se objevují dohady o možné potřebě krýt Heydrichem prý odhalené kontakty šéfa německé kontrarozvědky Canarise s britskou tajnou službou. Nejasné příčiny Heydrichova úmrtí daly vzniknout legendám, konkrétně pověsti o prokletí skrze znesvěcení svatováclavské koruny. Heydrich ji prý vložil na hlavu sobě a svému staršímu synovi Klausovi, který byl sražen nákladním autem. (Text autorů snímku)
Utajené příběhy českých dějin II (1) – Czajankova kasárna – první výstřely osvobození
Petr Bahník, historik
„Stalo se podivným zvykem, je-li řeč o 2. sv.v. a českých osudech v ní, rozprávět do nekonečna o mnichovském traumatu, snižovat oběti národa a tvrdit, že jsme se německé okupaci prakticky ani nebránili. Historická zkušenost byla však velmi odlišná.“
Tento díl je věnován známé otázce možné obrany Československa v roce 1938 i událostem z jara 1939, kdy se posádka Czajankových kasáren v Místku, dnešním Frýdku-Místku na Ostravsku odmítla vzdát a zahájila zoufalou obranu proti německé okupaci. Zvažuje také různé hypotézy a protikladné názory historiků a vojenských odborníků na možnosti pomnichovské obrany. Zároveň mapuje úsilí všech vojenských a politických činitelů, kteří nerezignovali a vedli do poslední chvíle zdánlivě marný odpor (vojáci na Podkarpatsku, aktivity Štefana Osuského v Paříži, Mašín, Balabán, Morávek a vznik organizace Obrana národa).