autor: Jana S.
První tankovou jednotkou československého vojska zformovaného během druhé světové války na území Sovětského svazu byla tanková rota.
Společně s motorizovanou kulometnou rotou a rotou obrněných automobilů byla součástí smíšeného průzkumného oddílu, který byl v rámci 1. čs. samostatné brigády v SSSR zformován 15. května 1943. Rozkazem velitele brigády z 26. července 1943 byl tento oddíl reorganizován na tankový prapor, složený ze dvou tankových rot (10 tanků T-34 a 10 tanků T-70), roty obrněných automobilů (BA-64) a kulometné roty. 30. září 1943, zvláštním výnosem č. 91, dostalo všech deset tanků T-34 svá jména: Jan Žižka, Jánošík, Podkarpatský partyzán, Sokolovo, Lidice, Ležáky, Kapitán Jaroš, Bachmač, Zborov a Praha.
Do bojové činnosti byl tento prapor nasazen 5. listopadu 1943 při osvobozování Kyjeva. Zde se vojáci druhý den probili do severní části města, kde se jim podařilo přetnout nepříteli ústupovou cestu. Tři velitelé – Antonín Sochor, Richard Tesařík a Josef Buršík – obdrželi titul Hrdiny Sovětského svazu za hrdinství v bitvě o Kyjev.
Další střety s německým protivníkem se udály na ukrajinském území v rámci závěrečné fáze boje o Dněpr a v Žytomyrsko-berdyčevské a Korsuň-ševčenkovské operaci u Čerchaňova, Vasilkova, Bílé Cerekve, Žaškova a Ostrožan. Českoslovenští vojáci v nich na různých úsecích fronty odráželi německé pokusy o protiútok a v pozdější fázi počátkem roku 1944 pomáhali zajišťovat vnější obkličovací kruh kolem 11 německých divizí v prostoru Korsuň-Ševčenkovského kotle.
Poté, co Rudá armáda osvobodila území Volyně (SSSR), kde žila asi třicetitisícová česká menšina, byla 1. čs. samostatná brigáda se svým tankovým praporem stažena do zázemí k doplnění o brance z řad volyňských Čechů a k rozšíření na armádní sbor.
Rozkazem velitele 1. čs. samostatné brigády plk. L. Svobody z 1. dubna 1944 byl zřízen 1. čs. tankový pluk. Ten se po vydání memoranda generálního štábu Rudé armády o výstavbě 1. čs. armádního sboru z 10. dubna 1944 stal základem pro zformování 1. čs. samostatné tankové brigády v SSSR, která vznikla na konci července 1944. Tvořily ji tři tankové prapory, motorizovaný prapor kulometčíků a další jednotky. Ve výzbroji měl mít 65 středních tanků. V době nasazení 1. čs. armádního sboru do bojů v Karpatsko-dukelské operaci však nebyla výstavba brigády dokončena a do bojů vstoupila pouze se sedmi středními tanky T-34, jedním lehkým tankem T-70 a jedním samohybným dělem SU-85. O několik dní později obdržela dalších 11 tanků T-34, tři tanky T-70 a dvě samohybná děla SU-85.
V bojích při osvobozování polské Dukly, dobytí Hyrowy Góry, kóty 534 a v bojích u Zyndranowa však utrpěla značné ztráty, takže na konci října měla pouze tři bojeschopné tanky a během bojů v listopadu a prosinci 1944 měla k dispozici pouze 6 až 9 tanků.
V polovině ledna 1945 se 1. tankový prapor (pět T-34 a dva SU-85) zúčastnil bojů Jaslovsko-gorlické operace 38. armády, zatímco motorizovaný kulometný prapor spolu s pěšími jednotkami sboru postupoval od 18. ledna 1945 od řeky Ondavy směrem na Zborov a po přesunu k pohoří Branisko na Levoču a Kežmarok, kam vstoupil 28. ledna.
V první polovině února byly ve stejném místě soustředěny další jednotky tankové brigády a její tanková technika byla doplněna na plný předepsaný počet, tj. na 65 tanků. Na začátku druhé poloviny února začal postupný přesun brigády z Kežmaroku na frontu.
Dne 24. března 1945 byla brigáda nasazena do bojů v Ostravské operaci.
Po osvobození Ostravy pokračovaly jednotky brigády v pronásledování nepřítele a 6. května, během prvního dne Pražské operace, dosáhly Fulneku. Ráno 7. května v sestavě rychlé skupiny 38. armády vyrazilo pět tanků brigády spolu s četou průzkumné roty, četou ženistů a dvěma neúplnými četami z praporu kulometčíků směrem na Prahu, které dosáhly ráno 10. května. Poslední souboj s německými jednotkami svedli českoslovenští tankisté 8. května u Litovle.
Za příkladné plnění velitelských úkolů, statečnost a odvahu v bojích s nepřítelem při dobytí měst Moravská Ostrava, Žilina a dalších měst byla 1. tanková brigáda vyznamenána Suvorovovým řádem 2. stupně
Po skončení války bylo ve výzbroji 1. čs. samostatné tankové brigády v důsledku ztrát utrpěných v Ostravské operaci pouze 15 tanků (1 lehký tank T-70 a 14 tanků T-34). Ale už 17. května 1945, krátce před slavnostní přehlídkou 1. čs. armádního sboru v Praze, obdržela dalších 42 tanků T-34 a 8 těžkých tanků IS-2. Její tři tankové prapory se staly základem tří tankových brigád 1. čs. armádního tankového sboru, který vznikl 1. října 1945.
Velitel 1. čs. samostatné tankové brigády mjr. Vladimír Janko
1.čs. tanková brigáda s tankem IS-2 v ulicích Prahy (17.5.1945)
související film Tanková brigáda