Emanuel Klíma
I. ilegální ústřední vedení KSČ. Zemřel v nacistickém vězení, 13. února 1941 byl zatčen a následně spáchal sebevraždu.
Jan Šverma
V září 1944 byl jako zástupce KSČ při Slovenském národním povstání spolu s Rudolfem Slánským letecky vysazen na území Slovenska (letiště Tri Duby). Nedlouho poté zahynul v Nízkých Tatrách na vysílení během 15hodinového pochodu ve sněhové bouři na hoře Chabenec.
Marie Kudeříková
Zapojila se do odboje ve Svazu mladých, který byl napojen na podzemní I. ilegální ÚV KSČ. Po přestěhování do Brna začala působit ve vedení Svazu. Podílela se na tisku a distribuci ilegálních letáků, převodu členů odboje a organizovala sabotážní akce. Dne 5. prosince 1941 ji zatklo gestapo. Při dlouhých a těžkých výsleších na vyšetřovnách gestapa v Brně i v Praze Kudeříková téměř nepromluvila a nikoho neprozradila. Poprava se konala v pátek 26. března 1943 v 18.42 hodin, dva dny po jejích 22. narozeninách.
Josef Molák
III. ilegální ústřední vedení KSČ. Josefa Moláka udal gestapu konfident Jaroslav Fiala. Poté, co byla Molákova totožnost prozrazena gestapu, byl v berounském bytě (během zatýkání) zastřelen dne 18. srpna 1943.
Josefa Fajmonová
III. ilegální ústřední vedení KSČ. Zatčena 3. září 1943, Byla ve věznici v Praze na Pankráci při zostřených výsleších gestapem nelidsky mučena a bita několik dní až do bezvědomí. Obávala se, že při takovýchto výsleších nevydrží mlčet a vyzradí svoje spolupracovníky. Dobrovolně si proto vzala život tím, že se 12. října 1943 (den po posledním výslechu) uškrtila v cele na vlastní punčoše.
…
III. ilegální ústřední vedení KSČ. 16. července 1943 byl v Praze zadržen gestapem a vězněn nejprve v pražské věznici Pankrác, poté byl převeze do věznice Münchner Platz v Drážďanech.
Dne byl 16. prosince 1943 odsouzen lidovým soudem v Drážďanech k trestu smrti a 14. února 1944 popraven.
Karel Aksamit
III. ilegální ústřední vedení KSČ. Když byl jeho úkryt ve vsi Toužetín obklíčen německými vojáky a gestapem, zastřelil se. Jeho manželka Božena se otrávila. Zahynula i sestra Františka.
Jeho statečnost připomíná pomník v Toužetíně u Panenského Týnce.
Miloš Krásný
Byl členem II. ilegálního ústředního vedení KSČ. Po zatčení 27. října 1941 a krutých výsleších byl 30. května 1942 popraven v Praze-Kobylisích, bylo mu pouhých 33 let
Julius Fučík
II. ilegální ústřední vedení KSČ. 24. dubna 1942 byl zatčen v Praze. Roku 1943 byl Fučík odsouzen k trestu smrti a poté ve věznici v Berlíně-Plötzensee popraven.
Jan Zika
I. a II. ilegální ústřední vedení KSČ. V noci z 27. na 28. května 1942 se pokusil před gestapem utéci oknem ven z bytu manželů Josefa a Blaženy Preisslerových. Při sestupu ze třetího patra se přetrhla šňůra a Zika se pádem těžce poranil. Byl gestapem dopaden, odvezen do pankrácké věznice a přes svá zranění mučen. Na následky zranění a mučení krátce nato zemřel.
Eduard Urx
I. ilegální ústřední vedení KSČ. 1941 zatčen gestapem, byl vězněn na Pankráci, Terezíně a v koncentračním táboře Mauthausen, kde byl nakonec popraven.
Otto Synek
I. ilegální ústřední vedení KSČ. 10. února 1941 byl zatčen nacistickými úřady a později popraven v Praze-Kobylisích
https://cs.wikipedia.org/wiki/Otto_Synek
Viktor Synek
I. ilegální ústřední vedení KSČ. 12. února 1941 byl zatčen gestapem a uvězněn – popraven v Mauthausenu 1. června 1942 ve věku 39 let.
JUDr. Ivan Sekanina
Levicový novinář, obhájce pronásledovaných komunistických představitelů a bojovník proti fašismu. Byl synem básníka a kritika Františka Sekaniny a jednou z předních levicových osobností meziválečného období Zatčen byl ihned po příchodu nacistů 16. března 1939. Vězněn byl nejprve na Pankráci, později byl převezen do Berlína, kde s ním byl připravován politický proces.[4] Po vypuknutí druhé světové války se stal připravený proces zbytečným a Sekanina byl deportován do koncentračního tábora Sachsenhausen,[3] kde 21. května 1940 zahynul.
https://cs.wikipedia.org/wiki/Ivan_Sekanina
Jožka Jabůrková
Československá levicová novinářka, spisovatelka a politička. Od roku 1931 pražská zastupitelka za KSČ. V noci ze 17. na 18. března 1939 byla zatčena a uvězněna na Pankráci. Po několika týdnech byla převezena do Drážďan a v létě 1939 uvězněna v koncentračním táboře Ravensbrück, kde byla jednou z prvních českých vězeňkyň. Zemřela 31. července 1942 po těžkém mučení, po kterém byla ponechána bez lékařské pomoci v táborovém vězení.
https://cs.wikipedia.org/wiki/Jožka_Jabůrková